Rozhovor s Jeremy Saalem - novým headcoachem juniorů

Jeremy Saal se stal pro tuto sezonu head coachem juniorského týmu Prague Panthers. Pro fanoušky a příznivce týmu jsme s ním připravili krátký rozhovor.

Jeremy můžeš se nám na začátek představit, odkud jsi a jak jsi se stal trenérem Prague Panthers?
Přestěhoval jsem se do Prahy na konci září 2010 ze Severní Kalifornie s manželkou a synem. Moje žena je původem z České republiky a o stěhování do Prahy jsme přemýšleli už několik let. Příležitost nakonec přišla a my jsme se jí chytili. K Prague Panthers jsem se dostal přes mého synovce, který zná několik hráčů. Věděl, že mi fotbal chybí a od kluků z Panthers se dozvěděl, že sháníte trenéry. Letos v únoru jsem o tom mluvil s Radkem Janhubou a tak jsem teď tady.

Hrál jsi ve Spojených státech fotbal? A pokud ano, tak na jaké pozici a kdy jsi se stal trenérem?
Fotbal jsem začal hrát ve svých 11ti letech a hrál jsem ho do svých 20ti. Na high school jsem hrál running backa, na college potom wide recievera. Kvůli dvěma operacím kolene a jedné operaci ramene jsem ale musel po deseti letech s hraním přestat. Trenérem jsem se stal v roce 2000 na high school v Severní Kalifornii. Vydržel jsem u toho 4 roky, poté jsem kvůli pracovnímu vytížení neměl na trénování dostatek času.

Co tě jako první napadlo, když jsi viděl juniorský tým panterů na tréninku? Je možné srovnávat jejich schopnosti a snahu s hráči ve Spojených státech?
Abych řekl pravdu, vůbec jsem nevěděl, co čekat, když jsem se poprvé objevil na tréninku. Chlapci mě ale opravdu nadchli, když jsem viděl jejich morálku a pohybové schopnosti. Myslím, že čeští hráči mají jiné myšlení. Americký fotbal není něco, s čím by vyrůstali a snili o tom být profi hráč, tak jako hráči ve Spojených státech. Musí mít zájem a vložit určitou snahu do toho, aby vůbec našli nějaký tým, kde by mohli hrát. Z toho vyplývá, že tomu chtějí hodně obětovat. Hrají, protože chtějí, ne proto, že se to od nich očekává. Tohle dělá trénování o moc jednodušší.

Jaké jsou cíle v juniorské sezoně? Je tohle tým, který může vyhrát ligu?
Bylo by moc jednoduché říct, že náš cíl je dostat pohár tam, kam patří, tedy k Pantherům. Mým cílem ale je soustředit se vždy na tým, s kterým hrajeme daný týden. Nikdy se nesmíme koukat moc dopředu. Vždy musíme respektovat tým, se kterým právě hrajeme a také se na něj připravit, jak nejlépe umíme. Pokud vydržíme, pokud se budeme soustředit zápas od zápasu po celou sezonu, pak ano, věřím, že tento tým může vyhrát juniorskou ligu.

Jaké jsou nejsilnější zbraně mladých panterů? Jsou zde nějací hráči, kteří potáhnou tento tým?
Nejsilnější zbraní pantherských juniorů je naše týmová mentalita. To znamená, že nikdo není na hřišti víc, než ostatní. Musíme pochopit, že fotbalový tým je jako orchestr. Je tu strašně moc nástrojů, které dohromady tvoří krásný zvuk. Stačí ale jediný špatně naladěný nástroj, a zní to celé příšerně. Na hřišti musíme hrát jako jednotka, nikdo neznamená víc než ostatní. Na hřišti je 11 rovnocenných lidí, kteří jdou společně za svým cílem.

Mají panteři nějaké slabiny?
Ve fotbale budou vždy slabiny. Žádný hráč není bezchybný. U nás je nejnáročnější udržet u hráčů jejich soustředěnost, mentální připravenost po celou sezonu. Hráči rozumí konceptu hry, všem akcím. Chápou všechno velmi rychle. Malé mentální výpadky nás ale budou stále pronásledovat.

Teď z jiného soudku, jak se ti líbí Praha a Česká republika vůbec?
Absolutně miluji Prahu! Zamiloval jsem se do ní už v roce 2004, když jsem jí viděl poprvé. Historie mě uchvátila! Spojené státy jsou oproti Evropě strašně mladá země. Když je něco v Americe staré, znamená to 200 let. Chodit v Praze mezi budovami, hrady a kostely, které jsou staré více než 800 let je fascinující. Je pro mě velmi inspirující, jak jsou Češi hrdí na svou historii. A samozřejmě, pivo je zde nejlepší na světě :)