"Po dřine v posilovně je již více běhání a samozřejmě spousta drilů a nacvičování základních dovednosti po jednotlivých pozicích. Pro mě to je mnohem zábavnější a tak si to víc užívám. Do toho se samozřejmě formuje celý tým, instaluje se playbook," komentuje další fázi přípravy obránce panterů Jan Kabát.

Prague Panthers pokračují v generační obměně svého týmu a pro tento rok přibylo spousty nových posil. "V přípravě je extrémě důležitá integrace nováčků. Tým se omlazuje, přišlo spousta mladých a velmi talentovaných kluků, což je to, co potřebujeme. Pokud starší kluci pod vedením koučů dokáží předávat svoje zkušenosti, předpokládám, že budeme pro tento rok představovat ten správný mix panterské zkušenosti a dravého mládí, kterého by se soupeři měli obávat" dodává Jan Kabát. (Pozn. redakce: postupné představení jednotlivých posil bude probíhat v průběhu února na webových stránkách)

Pro naše fanoušky přinášíme i několik fotografií z tréninků. Kompletní fotogalerie na facebookovém profilu: http://www.facebook.com/PraguePanthers

Fanoušci mají šanci setkat se s hráči týmu na The Big Game! párty v Hard Rock Café již tuto neděli 5.února. Velký svátek amerického fotbalu při sledování Super Bowlu, ve společnosti hráčů Prague Panthers a dalších příznivců týmu máte možnost užít si i vy. Stačí přijít v neděli 5.února od 8pm do Hard Rock Café. Kromě jiného zde proběhne živý koncert kapely Legendy se vrací. Či bude připraveno speciální Big Game menu.

Tak náročný program samozřejmě vyžaduje kromě kvalitní přípravy i posily. Obrovskou vzpruhou pro tým bude nový Head Coach Prague Panthers, kterým bude Adam Rita. Ten se svými obrovskými zkušenostmi z univerzitního a profesionálního fotbalu bude patřit asi k největším osobnostem, které kdy v České republice trénovali. Bývalý hráč Boise State University začal svoji trenérskou kariéru v Boise State Broncos kde nastoupil na pozici pozičního trenéra. Po dalším působení v týmech University of Nevada Las Vegas a University of Hawaii se přesunul do CFL (Kanadská obdoba slavné NFL), kde se postupně propracoval až na pozici Head Coache a později General Managera v klubech BC Lions a Toronto Argonauts. Kluby ve kterých působil se osmkrát dostaly do Grey Bowlu (obdoba Super Bowlu), kde z těchto osmi účastí šestkrát vyhrály.

Především v útoku se v minulé sezóně panteři trochu trápili. Proto není překvapením, že pozice kterou Panthers i přes čím dál lépe hrajícího Standu Tománka, chtěli především posílit je quarterback. Dres Prague Panthers tedy v sezóně 2012 oblékne Justin Walz. Jastin vystudoval na Western New England University, kde byl quartebackem v základní sestavě po dobu celých čtyř let na škole. V loňském roce poté působil jako quarterback ve Wroclaw Crew, kterým svými výjmečnými výkony zajistil titul mistrů polské ligy. Justin má velice přesnou ruku, rychlé nohy a neschází mu tvrdost, za kterou by se nemusel stydět ani leckterý linebacker. Přesvědčit se o tom můžete například v následujícím sestřihu z jeho universitní kariéry:http://www.youtube.com/watch?v=oSKPCvUKIKY

Na plány Prague Panthers v sezóně 2012 jsme se samozřejmě museli zeptat i viceprezidenta klubu Davida Krejbicha.

Davide, jaké jsou cíle Prague Panthers v jednotlivých ligách? S čím budou panteři nastupovat v ČLAF?
Pro českou ligu je hlavním cílem dobít zpět titul českého šampiona. Chceme ve všech zápasech základní části využít hlavně náhradníky, protože díky systému máme zajišten postup do semifinále a to bez ohledu na výsledek. Důležité je pro nás aby se především mladí hráči a náhradníci vyhráli, jelikož nás čeká dlouhá sezóna a do budoucna především generační obměna.

Třetí sezónu také načnou panteři v AFL, s čím půjdou do jedné z nějlepších lig v Evropě?
Mám smělý cíl kdy chceme konečně postoupit do play-off i když to letos bude s nejnižším rozpočtem a z toho vyplývá i méně posil. Přesto věřím že panterský kádr je natolik silný a už i v rakouské lize vyhraný a zkušený že by to mohl dokázat.

No a co v prestižní EFL?
Ačkoli tomu možná výsledky neodpovídaly, tak Danube Dragons byly hratelní. Oni se samozřejmě cítí jako favorité a to může být naše výhoda.

Davide, panteři poslední tři roky řeší Head Coache. Nyní se jedná o třetího za poslední tři roky. Co si od Adama Rity slibuješ?
Největším přínosem by myslím mohlo být, že by opět mohl přinést mezi hráče nadšení pro trénink i vlastní hru. To nám v loňské sezóně chybělo. A samozřejmě i jeho zkušenosti jsou natolik zajímavé že určitě bude platit že to bude velmi kvalitní a silný kouč, který málo kdy do Evropy zavítá.

A co by měl přinést nový quaterback Justin Walz?
Rayen nebyl bohužel tím QB kterého jsme pro loňskou sezónu primárně scháněli, ten koho jsme měli vybraného podepsal smlouvu s CFL. A přesto že byl Ryan v podstatě pro nás „backup“ řešením, jsme od něj očekávali až možná příliš a bohužel nestačil našemu systému hry. Od Justina právě očekávám že to bude QB který umí velice dobře běhat i velmi dobře házet a to je to co potřebujeme. Běhajícího QB, který ale dokáže posunout i naši pasovou hru bez které nejde v AFL uspět.

S jakým cílem nastupujete na letošním Halovém mistrovství ČR 2011 ?

Jan Šesták: Nepostup do playoff by bylo zklamání a cíl je minimálně finále.

Jan Šimánek: Všechny rosekat a obhájit titul. Vše jiné je pro nás zklamání a neúspěch.

Libor Komárek: Pro nás je cílem všem na hřišti co nejvíce znepříjemnit život, užít si hru a postoupit do play off.

Jsou v týmu nějaké změny oproti ročníku 2010, chystáte nějaké překvapení?

Jan Šesták: Po dlouhé době nemáme QB Dana Beneše, což je citelná ztráta a proto jsme museli přizpůsobit i herní systém a bude možné některé hráče vidět na postech na kterých je nikdo nikdy neviděl. Super zprávou je i to, že se nám podařilo udržet v panterském dresu Vojtu Svobodu.

Jan Šimánek: Změna je na pozici QB kde bude nově nastupovat Honza Dundáček. Máme také poměrně dost nových hráčů, kladivo Tomáš Svoboda, Honza Kabát, který je bohužel zraněný (pozn. redakce: dle blízkého zdroje ho postihla nemoc zvaná „Šusťákova zhouba“ kterou podle nepodložených informací může být ohrožen i právě výše zmíněný Tomáš Svoboda) či Jirka Nikodým. Velkou posilou jsou i Martin Hofman a Jirka Hrdlička kteří posíli nejen YoungGuns na tomto turnaji ale nově i Prague Panthers. Hvězdou se samozřejmě i druhý nejlepší hráč letošního roku v ČR Adam Synáček, který sebou přivedl Ondru Chvojku a Vaška. Na druhou stranu je pro nás citelnou ztrátou Tali na pozici QB a Vojta Svoboda (DL).

Libor Komárek: Určitě, máme tři nové posily. Dana Beneše na pozici QB, dále Waltra Harazima jako LB/DL a v neposlední řadě navrátilce Martina Vobořila který bude nastupovat jako QB/DB.

Jak probíhala příprava na HM ČR 2011?

Jan Šesták: Myslím že velmi kvalitně. Díky sponzorům jsme mohli všechny tréninky absolvovat v pohodlí haly. Měli jsme standartní dávku 10 tréninků a myslím že jsme dobře připraveni.

Jan Šimánek: Opět jsme trénovali pod vedením Dana Leška z BlackHawks. Tréniky začali již před 2 měsící především pro QB a WR kdy bylo stěžejní, aby se Honza Dundáček sžil s novou pozicí, no a v posledních 14 dnech proběhli dva dvoufázové víkendové kempy.

Libor Komárek: Trénovali jsme střídavě v hale i venku a celkově jsme zvládli dávku 9 tréninků za neobvykle silné účasti hráčů.

Na čem budete na letošním turnaji stavět a co bude nejsilnější zbraní?

Jan Šesták:Kvalitní offence line a překvapivý playbook.

Jan Šimánek: Mládí a agresivita, silná ofence line a skvěle běhající Adam Synáček společně s Láďou Jenšíkem.

Libor Komárek: Silná parta podpořená váhou a agresivitou.

A na závěr, kdo bude na prvních 3 místech a kdo turnaj vyhraje?

Jan Šesták: První tři místa budou obsazena stejnými týmy jako loni ale doufám že na tom prvním budeme my.

Jan Šimánek: Vyhrajeme my, druzí budou Prague Panthers a třetí OldBoys.

Libor Komárek: Já si myslím, že to bude hodně otevřené. Mezi prvními třemi budou určitě YoungGuns a Panthers a o to třetí místo se poperou OldBoys s Patriots a Sígrs.
 

Dane jsi hráčem roku, ale již dlouho jsi důležitou postavou nejen v Prague Panthers ale vůbec v celém českém fotbalu. Jaké byly tvoje začátky a kdy jsi vůbec poprvé začal fotbal hrát?
Začal jsem v roce 1991, když jsem v zimě kdy skončil s atletikou, brácha mi nedopatřením prodal brusle, bylo mi 16 let a byl jsem v prváku. No a když jsem přišel na první trénink a viděl jsme jak si ty kluci hážou balón, věděl jsem hned že to je to, co chci dělat.

Takže jsi přišel z atletiky?
Ano, od 6 let jsem dělal atletiku za Slovan Bohnice a byl jsem občas i úspěšný v Praze a bavilo mě to ale ve svých 14-15 letech se začal oddíl rozpadat. V té době jsme nevěděli moc co dělat a tak jsme jako správný punkeři začali jezdit na kolečkových bruslých.

A začal jsi hned na té pozici ze které tě známe nejlépe, tj. jako linebacker?
Začínal jsem jako QB (byl jsme dvojka QB u Pražských kohoutů a pak 3 u PraguePanthers) a to my vydrželo asi tři roky. Pak až pod koučem Kellym na jednom soustředění Prague Panthers v Milevsku nám dovolil zahrát si na jiné pozice a protože mě bavil kontakt a blokování 9když jsem jako QB blokoval svým runinbackům), zkusil jsem si LB a to mi šlo. Rok jsem hrál paralerně QB i LB a le pak jsem zůstal u LB.

Nelákalo tě někdy poté znovu si zahrát v útoku a dávat TD?
Ani ne. Nevím proč ale od začátku mě bavilo že vyhrává celý tým a že když se něco povede je to společná radost. Bavilo mě že pracujeme dohoromady a užíval jsme si úspěchu celého týmu. Navíc v útoku jsem fandil bráchovi a o to víc jsem si užíval, když se jim podařilo skórovat. I jako QB jsme sám moc neskóroval, ale spíš házel passy Butchovi. Ale i já jsem stál dlouhá léta na střídačce a musel jsem o svůj post linebackera bojovat. Ale díky tom, že jsme měli trošku náskok oproti ostatním týmům, jsme si nakonec položil pár TD i v obraně.

Hraješ fotbal již 20 let, jak velký za tu dobu urazil v Čechách cestu?
Obrovskou cestu , teď speciálně jak se blíží oslava výročí 20.let Prague Panthers, mě prošlo rukama spousty fotek, tak jsem si uvědomli jak se ta úroven posunula nahoru. Je to úplně jiný sport, způsob jak se trénuje, jak se pracuje s hráči, jak se vyvíjí celý tým, jak propracovaný je systém. A asi to je i důvod proč my starý hrajeme dále, protože je tady pořád něco nového a ten sport se někam posouvá, takže kdyby to bylo stejné, asi by nás to už nebavilo.

Jakou cestu jsi za tu dobu urazil ty?
Já jsem určitě zestárl, oženil se a narodili se mi dvě děti. Ale jinak si myslím, že se mám pořád co učit, což je dobře. A ačkoli si možná spousta lidi myslí, že patřím mezi ty stále hráče, kteří mají svoji pozici jistou, tak já vidím, že těch dobrých je tuspousta a já si myslím, že se ještě mohu obrovsky zlepšit a to chci a na tom neustále pracuji.

V lednu ti již bude 37let, mnoho lidí si myslí že jsi na to už starý, ale ty na hřišti v české i rakouské lize potvrzuješ že jsi pořád jeden z nejlepších hráčů, jak to děláš?
Už jsem to několikrát řekl a možnáí to zní jako nějaký slogan, ale já si prostě myslím, že to je v palici. Pro mne to je pořád stejné a ja si za tim stojim. Vidím to i v jiných sportech. Mým velkým vzorem je Jan Macháček, legenda českého rugby, člověk, který i v 39 letech hraje na špičkové úrovni.

Vydržet tak dlouho je ale asi i o štěstí, ne?
Je to obojí dohromady, ale plati ze štěstí přeje připraveným. A zvlášť mi starší se musíme připravovat více než dříve. Je to o zodpovědnosti. Já na sobě makám o mnohem více než před 10 lety a svoji přípravu musím dělat naplno.

Co by jsi tedy vzkázal mladým hráčům, kteří chtějí být jednou jako ty oporou svých týmů?
Myslím, že fotbal je u nás už na tak vysoké úrovni, že je těžké skočit do rozjetého vlaku, takže určitě je super, že dnes mohou hráči již začínat v juniorce. Za sebe musím říci, že se určitě vyplatí 100 procentní docházka na tréninky a na nich makat naplno. Nebrat fotbal jenom jako sezónní záležitost, ale brát to jako součást života. A určitě to musí člověka bavit. Musí se bavit i tím tréninkem, ať je zima nebo mokro, ať uť už třeba namůžeš. Mělo by tě bavit potkávat se s těma lidma se kterými hraješ, mělo by tě bavit hrát. Protože jakmile tě to přestane bavit, je to špatně. Prostě si ve všewm kolem fotbalu najít to dobré. Důležitá je chuť a vytrvat.

Vidíš někoho z mladých hráčů jako svého nástupce? Ty sám jsi pomáhal vyrůst mnohým a potkáváš sposty talentů i v národním týmu.
Já bych jedno jméno úplně neříkal. Může jich přijít víc a je zde hodně hráčů, kteří mají talent a obrovskou vůli a chuť na sobě pracovat a trénovat, zvlášť to vidím u kluků v obraně panthers a u kluků v repre.

Přeci jen zkus prosím někoho jmenovat.
Jak jsem říkal, těch kluků je víc ale určitě mezi ně patří Honza Šimánek, Tomáš Svoboda, Matěj Bolek nebo Vojta Svoboda, který jezdí na všechny tréninky z Českých Budějovic do Prahy, tam je prostě obrovký nasazení. Myslím že to jsou určitě jedni z těch, kteří budou za pár let lepší než já.

Co pro tebe osobně vůbec znamená těch 20 let s Prague Panthers?
Za prvé je to skvělá zkušenost pro život jako takový. Člověk se naučí žít s hodně lidmi, naučí se je poznávat a respektovat je. Na americkém fotbale je prostě specifické to, že se spotkáš se spoustou lidí a nemůžeš být v týmu kde máš 60 přátel a přesto s nimi musíš žít trénovat a musíš se na ně umět spolehnout. A přesto že mě ten sport i stál hodně zdraví, nikdy bych to nevzal zpátky. Baví mě že pořád hraju, že se potkávám s mladejma lidma a budu šťastnej, pokud budu moci hrát i další roky. Fotbal mě navíc naučil se nevzdávat. Bylo sousta sezón kdy jsme očekávali úspěch ale nepovedlo se a potom měl člověk spoustu chutí se na to vykašlat. Když to tam padá, tak to umí každej, ale když se nedaří a potom se to podaří zlomit, to je úžasnej pocit. Když se podívám zpět, když jsme si mysleli že ty Lvy porazíme kdykoli a oni mám pak dávali a my vůbec nevěděli jak na to, ale nezklopili jsme hlavu, zvedli jsme se šli dál. To mě ten fotbal naučil.

Hodně lidí se možná ptá co ty příští sezónu, respektive zde budeš ještě usilovat o místo v národním týmu pro ME 2013?
Jojo rozhodně, s národním týmem jsem zažil krásné chvíle. Byl jsem u toho když se dával v r.2003 dohromady a panteři se začali s lvama kamarádit a byla to nádherná zkušenot. Baví mě jak se ti lidé potkají a hrají spolu. V národnim týmu jsme všichni spolu a na to se znovu těším a budu dělat maximum abych v nároďáku mohl být a bych se do týmu dostal. A nechci tam být jenom na střídačce ale pomoci týmu k dalšímu úspěchu, to je pro mna další cíl.

Chtěl by jsi na závěr tohoto rozhovoru ještě něco dodat, nebo někomu něco vzkázat?
Ano. Chtěl bych poděkovat hlavně bráchovi, kterýmu se nechtělo na druhý trénink po tom prvním na který jsem ho vytáhnul, protože ho bolely nohy ze žabáků. Ale on to nakonec celou tu dobu hrál se mnou, od prvního tréniku až do teď a já ho považuji ze nejlepšího hráče. Proti mýmu bráchovi se mi vždy hrálo nejhůř. Zaslouží si obrovské ocenění a já mu děkuju, protože se ti hraje mnohem líp, když na trénink jezdíš s bráchou a né sám. Tímto také odkazuji na naší společnou fotku v kalendáři Prague Panthers 2012 „My Prahu nedáme“ za kterou jsem vděčný.
No a také bych chtěl pozvat všechny na Super Bál Prague Panthers. Čeká je skvělá zábava, uvidí legendy toho našeho sportu, uvidí celou zdokumentovanou historii Prague Panthers za těch 20 let. A byli bychom moc rádi, kdyby přišlo co nejvíce fanoušků, kamarádů, rodičů, juniorů, seniorů. Aby viděli že ten sport který děláme je úžasný a že to všichni myslíme vážně. Že za tím stojí sposta dřiny, potu a podařilo se nám díky tomu dosáhnout nějaké úrovně a respektu v Čechách i v Evropě. A to by se myslím mělo oslavit.Není to výjmečná oslava pouze pro Prague Panthers, ale pro celý fotbal v ČR a tím je tato pozvánka určena i pro naše bývalé a současné soupeře.

Diky podporě a spolupraci s americkou ambasadou a jejim kulturnim centrem v cele s jejim reditelem Miroslavem Konvalinou probehlo v patek 27.rijna v rostorach ambasady slavnostni oceneni nejvyznamejsich hracu historie Prague Panthers.

Z rukou kulturního atašé US Embasy, ředitele amerického centra a víceprezidenta Prague Panthers převzala zhruba 30tka oceněných medaile za pomoc při rozvoji amerického fotbalu v ČR. Byli mezi nimi zakladajici clenove Prague Panthers i dalsi kteri se zaslouzili o rozvoj klubu a americkeho fotbalu v Cechach.

Součástí slavnosti byl i křest nového kalendáře s názvem “My Prahu nedáme” na jehož realizaci se podílelo spousty z vás a hlavně špičkoví čeští fotografové Antonín Kratochvíl, Alžběta Jungrová, Bouhouš Pospíšil, David Horvát and Pavel Karas.

Fotografie z kalendáře jsou zasazeny do prostředí staré Prahy a mají evokovat novodobé rytíře ve zbroji bránící své město před vpádem nepřítele. Kalendář je jiz k zakoupení za cenu 400 CZK v e-shopu pripadne také na Super Bále Prague Panthers (16.11.). Vytezek z prodeje kalendare pujde na rozvoj tymu Prague Panthers.

Obrovský dík patri všem hráčů, uzasne praci fotografu fotografům a  Jirkovi Záveskému s Janem „Butchem“ Vrbou za vlastní realizaci kalendáře.

Samotný kalendář je famózní a dokazuje nezlomnou vuli, nasazeni a lasku hracu k americkemu fotbalu i mestu Praze. Do 15.listopadu probiha vystava fotografii v kulturnim centru americke amabasady (Trziste 13, Praha 1). Originaly pote maji fanousci sanci vydrazit v rami verejne akuce behem Super Balu.
       

Tím hlavním a vyvrcholením celých oslav 20 let Prague Panthers bude ovšem Super bál Prague Panthers, který se bude konat 16. listopadu od 19.30hod v Retro Music Hall (Francouzska 4, Praha – Vinohrady). Zveme timto vsechny fanousky a priznivce americkeho fotbalu ke spolecne oslavě!  

Těšit se samozřejmě můžete na výborné, hudbu  k poslechu i tanci v podání veleoblíbené skupiny Skleróza doplněné DJ´s a také moderované soutěže a vstupy v podání legendárního ragbyového hráče Honzy Macháčka alias „Koně“. Součástí programu bude jiz zminovana aukce obrazů kalendáře Prague Panthers „My Prahu nedáme“.

A na závěr něco malo o Prague Panthers:

Prague Panthers jsou nejúspěšnějším českým klubem amerického fotbalu. Za svou 20-ti letou historii panteři posbírali již 12 titulů mistra ČR, stali se vítězi prestižního EFAF CUPu a pravidelně nastupují v české, rakouské i evropské lize.

Mají špičkový systém sportovního rozvoje hráčů všech věkových kategorií za účasti profesionálních trenérů z USA. V průběhu 20-ti let prošlo klubem nesčetné množství hráčů, kteří dále šíří týmového ducha a myšlenku amerického fotbalu. Někteří ze zakládajících členů Prague Panthers jsou stále aktivními hráči.

Prague Panthers jsou momentálně hodnoceni jako 11-tý nejlepší tým Evropy, když v této sezóně skončili na 5-tém místě v AFL (Rakouská liga amerického fotbalu) a stali se vícemistry ČLAF (České ligy amerického fotbalu).

Navic juniorsky tym v tomto roce vybojoval svuj jiz druhy titul mistra Česke republiky ČJLAF (České juniorske ligy amerického fotbalu).

Pražští panteři mají širokou hráčskou i fanouškovskou základnu. Součástí klubu jsou čtyři týmy pro různé věkové kategorie. Základ tvoří seniorský tým pro hráče ve věku od 18-ti let, který postupně doplňují hráči z juniorského týmu.

Dále klub tvoří tým kadetů a panteři mají i svůj vlastní flagfootbalový tým (bezkontaktní forma amerického fotbalu) pro nejmladší děti.

Do zápasu nastupovali Panthers jako „underdogs“ a první minuty utkání vypadali, že finále bude především pod taktovkou Lions. Mohla za to především úvodní nervozita hráčů v [toku kde nečekaně na pozici quaterbacka nastupoval s číslem 1 hrající panterský runinback Honza Sýkora. Poté ovšem získali panteři jistotu, především za skvěle hrající ofensive line a začal koncert panterských runinbacků.

Lions byli zaskočeni a možná nečekali takové nasazení, ale především nedokázali najít účinný recept na panterské běhy vedené čtveřicí Jan Sýkora, Matěj Rinvart, Kamil Dušejovský a především nezastavitelným Ondřejem Kadeřábkem. Mladí panteři hnáni svými fanoušky z tribuny hráli s obrovským nasazením a agresivitou.

Na druhé straně Lions, především díky svému quaterbackovi Lukáši Kubátovi dokázali předvést několik velmi povedených, především pasových big plays. To ovšem nestačilo na nezastavitelnou po zemi hrající mašinu Prague Panthers, která neomylně ukrajovala yardy s lionského hřiště a dařilo se jí pravidelně skórovat.

Panterům se skvěle podařilo změnit na finále jejich útok, jež byl založený na podobném systému se kterým dominují hráči seniorského týmu. „Myslím, že rozhodla především naše příprava. Úplně jsme pro finále změnili naše útočné akce, což si myslím bylo rozhodující. Věděli jsme že budeme pod obrovským tlakem a tak jsme se snažili držet pohromadě celý tým a hrát jako jeden tým. To nám vyšlo a vyhráli jsme. Já ještě jednou chci poděkovat celé ofense line a skvělým blokům, bez kterých bych se nehnul z místa.“ komentuje úspěch týmu autor dvou touchdownů Ondřej Kadeřábek.

V netradiční roli se představil Jan Sýkora, jenž musel pro finále zvládnout roli quaterbacka:“Bylo to velmi těžké, připravit se na tuto pozici. Všechno je úplně jiné a během tak krátké doby se úplně na to přeorientovat nejde na tuto pozici musíš mít obrovské zkušenosti. Snažil jsem se čerpat ze zápasu které jsem již odehrál a pokud možno číst co nejvíce hru. A jsem moc rád, že se nám podařil náš plán Lions překvapit. Na finále jsme nachystali něco co nemohli vidět celou sezónu a počas celého zápasu na náš styl naštěstí nebyli schopni zareagovat. Abych ale řekl pravdu, byl jsem hodně nervózní a na začátku to muselo být vidět až z tribuny, výsledkem toho byly dva fumbly. Nakonec se ale podařila získat jistota a ke konci zápasu jsme již kontrolovali hru. Za mne rozhodla tento zápas ofensive line, která blokovala na plno a kluci hráli s neuvěřitelným nasazením.“

Fanoušci na tribunách si tak mohli užít skvělou hru panterů i atmosféru celého finále. Panterům se tak podařilo po pěti letech zvítězit ve finále juniorské ligy a pro klub získat titul, který seniorům proklouzl mezi prsty. Na úspěchu měl obrovský podíl také celý realizační tým v čele s head coachem Jeremy Saalem. O závěrečné hodnocení úžasného finále jsme požádali i koordinátora obrany Honzu Šestáka: „Učitě obrovská zásluha patří všem trenérů, ale především Radkovi Janhubovi, který dokázal s týmem během tří týdnů připravit veer ofense. S tou jsme Lions úplně zaskočili a jestli se nepletu naběhali jsme za ten finálový zápas více než 300 yardů. Z hráčů jsem byl nadšen, všichni hráli s neuvěřitelným nasazením a v útoku výborný výkon předvedl Kamil Dušejovského na pozici runinbacka, který odběhal obrovskou porci yardů. Navíc Lions se podle mě porazili sami, protože jejich zdravé seběvědomí přerostlo v něco víc a usnuli na vavřínech, byly přesvědčení o své neporazitelnosti.Naše heslo celou sezónu bylo Never Give Up, které máme i na tričkách a ačkoli jsme počas sezóny byly horším týmem, nevzdali jsme to a ukázali kdo je tady nejlepší!“

Svojí agresivní runningovou hrou a nasazením nedali Prague Lions ve finále ČJLAF šanci a jsou pro rok 2011 mistry!

Scoring summary

1.čtvrtina
LIO - TD - 6:0 - Daniel Kršák, 8y pass od Lukáše Kubáta (kick Michala Lemra zblokovaný); 4:27PAN - TD - 6:6 - Ondřej Kadeřábek, 18y run (kick Jakuba Woleského neúspěšný); 1.32

2.čtvrtina
PAN - TD - 6:13 - Jan Sýkora, 57y run (Jakub Woleský kick); 11:02
PAN - TD - 6:21 - Ondřej Kadeřábek, 1y run (Kamil Dušejovský 2pt run); 7:10

3.čtvrtina
PAN -TD - 6:28 - Matěj Rainvart, 14y run (Jakub Woleský kick); 8:12
LIO - TD - 12:28 - Marek Suchý, 4y run (2pt run neúspěšný); 5:54
PAN - FG - 12:31 - Jakub Woleský, 36y; 1:19

4.čtvrtina
LIO - TD - 20:31 - Jakub Huml, 6y pass od Lukáše Kubáta (Marek Suchý 2pt run); 11:12
PAN - TD - 20:38 - Kamil Dušejovský, 1y run (Jakub Woleský kick); 7:37
PAN - TD - 20:45 - Marek Rezler, 5y run (Jakub Woleský kick); 4:23

* zdroj statistik www.caaf.cz

Zajímavostí Honzy je to, že kromě toho že sám kdysi nastupoval za juniorské i seniorské Lions, minulý rok se ještě podílel jako jeden z trenérů na přípravě juniorských lvů. V letošní sezóně ale již diriguje defensive line mladých panterů a hudba kterou obrana pod jeho vedením hraje je pro všechny fanoušky velmi příjemná. „Naší nejsilnější zbraní v obraně je agresivita, obrovské nasazení a hra až do úplného konce. Celá defense a předevsím defensive line se od začátku sezóny velmi zlepšila a soupeři se mají čeho obávat“, komentuje Jan Šimánek typické přednosti panterské obrany. A hned dodává co bude pro samotné finále nejdůležitější:“Oba týmy mají dominantní obrany, pro nás to znamená eliminovat big plays. Lions se navíc na finále vrátí starting quaterback Lukáš Kubát na kterého si musíme dávat velký pozor. Úkolem desensive line společně s linebackery bude vytvářet na něj veliký tlak. V prvním zápase se nám myslím dařilo lionského QB často trefovat a určitě se na to může ve finále opět těšit.“ V útoku se budou chtít panteři vyvarovat chyb a hrát velmi koncentrovaně, k tomu Honza Šimánek dodává:“Naši ofensivní hru máme postavenu na silné offensive line a skvěle běhajícím Honzovi Sýkorovi, více uvidí fanoušci zítra při zápase.“

Panteři se s Lions utkají ve finále již potřetí a ačkoli v posledních zápasech vyhráli lions, panteři budou chtít využít výhody domácího hřiště.“To že hrajeme doma je výhoda především pro fanoušky našeho týmu, kteří nás pevně věřím poženou vpřed,“ dodáva Honza.

A jak to letošní finále dopadne? „My Prahu nedáme! Na finále jsme připraveni a vyhrajeme i když si myslím, že to bude dramatické a velký boj. Budeme potřebovat každého hráče, každého fanouška. Na obou stranách nepředpokládám více než 20 bodů a tipuji že vyhrajeme o jeden TD, takže diváci se určitě mají na co těšit,“ burcuje momentálně 5. nejlepší hráč České republiky Honza Šimánek.

Finále ČJLAF začíná v neděli 30.10.2011 od 13.00hodin na Atletickém stadionu Slavie. Těšit se můžete bohatý program včetně vyhlášení hráče roku, zápas ve flag footbalu, divácké soutěže a sposty další zábavy.

Na střídačce si ho na první pohled nevšimnete. Nijak nahlas se neprojevuje, výškou je dokonce podprůměrný. Jako by ale možná pro fotbal trochu netradičním číslem 1, které v juniorském týmu nosí na svém dresu, všem oznamoval, že on je ten, na koho si musí dát na hřišti pozor. Ve svých devatenácti letech dokáže zamotat hlavu nejednomu protihráči, velmi rychle si osvojil fotbalové principy a když k tomu přidáme jeho rychlé nohy, je naprosto jasné, koho jsi v právě probíhající juniorské sezoně hlídají linebackeři soupeřů. Přinášíme Vám krátký rozhovor s tímto velmi talentovaným RB našeho týmu, který se na jaře několikrát objevil i v AFL.

Honzo můžeš se pro začátek představit a říct, jak si se dostal k americkému fotbalu?
Ahoj, jmenuji se Jan Sýkora, je mi 19 let a v současné době jsem studentem ČVUT. K americkému fotbalu jsem se dostal přes spolužáky ze střední školy na začátku roku 2010, takže hraji fotbal teprve druhým rokem.

Za docela krátkou dobu se ti podařilo poměrně hodně, zahrát si v 18ti letech seniorskou soutěž a dokonce i AFL (rakouskou ligu amerického fotbalu), o tom se může některým hráčům možná jen zdát. Můžeš jim dát recept, jak na to?
Hlavní je si určit si cíl a jít si z ním. Ač by to možná někteří do mě neřekli, sám sebe bych označil za ctižadostivého a cílevědomého. Každý trénink se soustředím na to, abych se zlepšil,klidně jen o malý kousek, ale prostě se posouval dále. No a pak už stačí být jen dostatečně trpělivý a hlavně využít každou příležitost která přijde. Myslím si, že úsilí které jsem do amerického fotbalu vložil, se mi vyplatilo, a jsem za to velice rád.

Základní část juniorské soutěže se pomalu chýlí ke konci. Jak bys tento ročník hodnotil? Jsou Panteři spokojeni s předvedenými výkony?
Díky zkušenosti z loňského roku si letošní sezónu ohromě užívám. A myslím si, že moji spoluhráči a trenéři také. A hrozně si cením toho že Prague Panthers nejsou pouze o té sportovní stránce, ale že to je také tým který se dokáže za každé situace velmi dobře bavit. Ohledně vývoje sezóny, je sice fakt, že nám letos dva zápasy nevyšli úplně dle představ, ale všichni se teď soustředíme na finále a to je náš cíl. Vyhrát titul !

Po odchodu některých stěžejních juniorských hráčů jako například bratrů Tománků či Tomáše Kočky na postu RB se od tebe hodně očekává. Je to asi změna oproti předchozím sezónám. Jak to snášíš? A je podle tebe odchod dřívějších pilířů juniorky hodně znát na předvedených výkonech?
Myslím, že to je přirozený vývoj všech juniorských týmů a jsem rád, že se kluci dobře uchytili v seniorském týmu. Na druhou stranu je fakt že minulý rok jsem to měl jednodušší, protože Standa Tománek poutal pozornost obrany soupeře a tím se otvíralo víc možností pro ostatní hráče, tedy i pro mě. Ale nebyly to jenom jeho výkony, které nás dostali do finále. Hlavně OL hrála velice dobře a letos se na to snaží navázat. Každopádně si nemyslím, že letos by náš tým byl nějak slabší. Jen jsme ještě nedosáhli svého potenciálu a pevně věřím, že právě ve finále ho dosáhneme.

Chtěl si vždy hrát post RB? Pokud by si měl hrát jinou pozici, jaká by to byla?
Jako mnoho jiných, i já jsem byl na svou pozici během prvních tréninků spíše přiřazen, než že bych si jí vybral. Bylo to pravděpodobně tím, že nepatřím mezi nejpomalejší. No a post running backa už mi nakonec zůstal. Pokud bych měl hrát něco jiného, asi by to byl CB, to by mne bavilo a navíc si myslím, že bych na tomto postu také dokázal uplatnit svoji rychlost.

V posledních letech vždy Panteři prohráli ve finále s Prague Lions, v sezoně je ale vždy alespoň jednou porazili. Necháváte si to letos právě na finále?
V současné chvíli se nějakou historií vůbec nezaobíráme, ať je jakákoliv. Máme pouze jeden cíl, vyhrát finále, a všichni pro to uděláme maximum. A ještě bych chtěl touto formou všechny fanoušky poprosit aby nás na finále přišli podpořit. Znamená to pro nás neuvěřitelně moc.

V zapase především dominovali obrany obou týmů, které nodovolili téměř vůbec skórovat. „Jednalo se o druhy zapas proti Lions v této sezóně, mel jiny prubeh byl v mnohém jiný oproti tomu prvnímu. Především bylo vidět, že oba týmy již byly rozehrané a mohem lépe na sebe připravené. Byl to především souboj obran, které celému zápasu dominovaly,“ komentoval druhý vzájemný zápas Jan Šesták.

Začátek zápasu začal pro panterské juniory úspěšně a byli to oni kdo otevřel skóre a v polovině zápasu dokonce vedli. Tým především držela skvěle hrající obrana, která připravila lionskému útoku mnoho horkých chvil. „Naše obrana začala famózně, nejdřív sebrala po fumblu lionskému útoku míč, další drive zakončili interceptionem a pak otevřela skóre když zaznamenala safety. Bohužel v útoku se nám nepodařilo těchto dobrých pozic využít, jelikož i lionská obrana hrála velmi dobře. Přesto se našemu útoku podařilo díky trikové hře po reversu a 30y běhu skórovat,“ komentoval Jan Šesták průběh zápasu.

Bohužel na konci druhé čtvrtiny se podařilo Lions postupným útokem a postupem skórovat a před půlkou upravit skóre na 9:7. Bohužel ve třetí čtvrtině se Lions podařilo přeci jen se štěstím skórovat. Jan Šesták opět popisuje průběh zbytku zápasu: „Druhá polovina byl opět souboj obran, které dominovali, ale podařilo se nám Lvy udržet a jim nezbývalo udělat nic jiného než kopat fieldgoald. Ten se nám podařilo skvěle zablokovat, nicméně se bohužel odrazil k Lions a ti s ním doběhli do endzóny. Takovou situaci jsem ve své kariéře ještě nezažil a v tu chvíli jsem měl tep asi 220 a říkal jsem si že mne asi odvezou.“ Ve čtvrté čtvtině se díky dobré hře obran na obou stranách již žádný tým nedostal do redzone a zápas nakonec skončil vítězstvím Lions 9:14.

Obrana Panthers podala v tomto zápase skvělý výkon, když útoku Lions sebrala 3xmíč a zabránila i několika fieldgolům. Pozitivní bylo, že se útoku začala dařit pasová hra a proti minulým zápasům junioři naházely i nějaké yardy.

Příští týden by mladé pantery měl čekat zápas proti Plzbi, ale vzhledem k vyvoji ligy nikdo nevi zda Plzeň nakonec nastoupi. Každopádně je jasné že za tři týdny se ve finále ČJLAF utkají o titul opět Panthers proti Lions.

Statistika zápasu:

2.čtvrtina
PAN - Safety - 0:2; 11:42
PAN - TD - 0:9 - Jakub Woleský, 30y run (Jakub Woleský kick); 7:27
LIO - TD - 7:9 - Lukáš Růžek, 1y run (Michal Lemr kick); 0:13

3.čtvrtina
LIO - TD - 14:9 - Marek Suchý, 17y blocked field goal return (Michal Lemr kick); 9:10

* zdroj statistik www.caaf.cz

Panteři podruhé v letošní sezóně nastoupili proti Příbram Bobcats a i podruhé je poměrně jasně porazili (pozn. Redakce: první utkáni skončilo 40:0 ve prospěch Panthers). Samotný průběh zápasu byl ale odlišný, jelikož oproti předchozímu duelu zasáhlo do boje mnohem více hráčů: „Jelikož jsme už s Bobcats jednou hráli, věděli jsme o naší síle a proto jsme hned od začátku rotovali startery s backups. Takže cílem bylo aby zkušenosti nabírali všichni hráči, nešlo nám o to nahnat skóre, ačkoli výsledek skončil dost podobně jako v předchozím zápase,“ zhodnotil strategii pražských panterů jejich defence koordinátor Honza Šesták.

Juniorští panteři působili mnohem jistěji a i náhradníci předvedli velmi povedený výkon : „Pokud porovname s predchozimi zápasy, tak toto byl urcite náš zatím nejlepšíi výkon této sezóny. Bobcats nám nedali nic zadarmo a bojovali až do konce, ale i vzhledem k šíři jejich kádru nám nemohli stačit. Pozitivní bylo, že dobře fungovali i backups, kteří se chtěli ukázat a přihlásit se o své místo v sestavě,“ komentoval Honza Šesták.

Obrana předvedla svoji klasicky stabilní hru, když nedovolila soupeři ani jednou skórovat. Jediný TD soupeřů padl po chybě ofence z intercetionu. „Útoku konečně vyšli i nějaké passy a pokud se nepletu, zaznamenali jsme v této sezóně i první TD z passové hry“, dodal Honza Šesták.

Již nyní je vzhledem k vývoji ČJLAF jasné, že se ve finále opět utkají Prague Panthers s Prague Lions. A tak bude velmi zajímavé sledovat jejich duel, kdy příští neděli proti sobě nastoupí oba týmy ještě v rámci základní části ligy. Honza Šesták si je vědom důležitosti dalšího zápasu: „Příští týden nás čeká odveta proti Lions, tento zápas bude velmi důležitý. V předchozím zápase nás porazilo o dva TD a sóre bylo 21:7. Vůbec nám nefungoval passový útok, ale my jsme na tom hodně zapracovali a zlepšili, ale uvidíme jestli to bude stačit. Bude to chtít obrovské nasazení a soustředění od všech hráčů a touhu po vítězství. Což se nám pevně věřím podaří.“

Bohužel letošní vývoj ČJLAF provází tak trochu zklamání z jejího průběhu. V soutěži působí pouze 4 týmy, navíc se Plzni v prvním zápase zranilo tolik hráčů, že museli další dva zápasy zkontumovat. „Vzhledem k situaci v kádru Plzně je bohužel letošní ročník pouze o souboji třech týmů. Je to škoda nejen pro samoutnou juniorskou ligu, ale především pro seniorský fotbal, protože mu nedorostou nový hráči a za 2-3 roky budou mít některé týmy problém s kvalitou i počtem hráčů. My sami jsme toho zářným příkladem, kdy panteři v minulosti neměli svůj juniorský tým, ale díky usilovné práci realizačního týmu i hráčů samotných nyní odchází do seniorského týmu každou sezónu skupinka velmi kvalitně připravených hráčů amerického fotbalu, která pomalu začíná tvořit jádro panterského seniorského týmu“ zakončuje Honza Šesták.

Další zápas ČJLAF se hraje se v neděli 9.října od 14.00hod na domácím hřišti Lions - rugby hřiště Tatry Smichov.

Statistika zápasu PAN-BOB:
1.čtvrtina
PAN - FG G - 0:3 - Jakub Woleský, 22y; 8:09
PAN - TD - 0:10 - Ondřej Kadeřábek, 20y run (Jakub Woleský kick); 5:26
2.čtvrtina
PAN - TD - 0:17 - Kamil Dušejovský, 15y run (Jakub Woleský kick); 8:54PAN - TD - 0:23 - Kamil Dušejovský, 10y run (kick aborted); 7:02
PAN - TD - 0:30 - Libor Boucký, 5y pass od Filipa Šuberta (Jakub Woleský kick); 2:10
BOB - TD - 6:30 - Jakub Poslušný, 32y interception return (2pt run neúspěšný); 0:17
PAN - FG - 6:33 - Jakub Woleský, 30y; 0:00
3.čtvrtina
PAN - TD - 6:40 - Jakub Woleský, 9y run (Jakub Woleský kick); 5:14

*zdroj statistik www.caaf.cz

Jeremy můžeš se nám na začátek představit, odkud jsi a jak jsi se stal trenérem Prague Panthers?
Přestěhoval jsem se do Prahy na konci září 2010 ze Severní Kalifornie s manželkou a synem. Moje žena je původem z České republiky a o stěhování do Prahy jsme přemýšleli už několik let. Příležitost nakonec přišla a my jsme se jí chytili. K Prague Panthers jsem se dostal přes mého synovce, který zná několik hráčů. Věděl, že mi fotbal chybí a od kluků z Panthers se dozvěděl, že sháníte trenéry. Letos v únoru jsem o tom mluvil s Radkem Janhubou a tak jsem teď tady.

Hrál jsi ve Spojených státech fotbal? A pokud ano, tak na jaké pozici a kdy jsi se stal trenérem?
Fotbal jsem začal hrát ve svých 11ti letech a hrál jsem ho do svých 20ti. Na high school jsem hrál running backa, na college potom wide recievera. Kvůli dvěma operacím kolene a jedné operaci ramene jsem ale musel po deseti letech s hraním přestat. Trenérem jsem se stal v roce 2000 na high school v Severní Kalifornii. Vydržel jsem u toho 4 roky, poté jsem kvůli pracovnímu vytížení neměl na trénování dostatek času.

Co tě jako první napadlo, když jsi viděl juniorský tým panterů na tréninku? Je možné srovnávat jejich schopnosti a snahu s hráči ve Spojených státech?
Abych řekl pravdu, vůbec jsem nevěděl, co čekat, když jsem se poprvé objevil na tréninku. Chlapci mě ale opravdu nadchli, když jsem viděl jejich morálku a pohybové schopnosti. Myslím, že čeští hráči mají jiné myšlení. Americký fotbal není něco, s čím by vyrůstali a snili o tom být profi hráč, tak jako hráči ve Spojených státech. Musí mít zájem a vložit určitou snahu do toho, aby vůbec našli nějaký tým, kde by mohli hrát. Z toho vyplývá, že tomu chtějí hodně obětovat. Hrají, protože chtějí, ne proto, že se to od nich očekává. Tohle dělá trénování o moc jednodušší.

Jaké jsou cíle v juniorské sezoně? Je tohle tým, který může vyhrát ligu?
Bylo by moc jednoduché říct, že náš cíl je dostat pohár tam, kam patří, tedy k Pantherům. Mým cílem ale je soustředit se vždy na tým, s kterým hrajeme daný týden. Nikdy se nesmíme koukat moc dopředu. Vždy musíme respektovat tým, se kterým právě hrajeme a také se na něj připravit, jak nejlépe umíme. Pokud vydržíme, pokud se budeme soustředit zápas od zápasu po celou sezonu, pak ano, věřím, že tento tým může vyhrát juniorskou ligu.

Jaké jsou nejsilnější zbraně mladých panterů? Jsou zde nějací hráči, kteří potáhnou tento tým?
Nejsilnější zbraní pantherských juniorů je naše týmová mentalita. To znamená, že nikdo není na hřišti víc, než ostatní. Musíme pochopit, že fotbalový tým je jako orchestr. Je tu strašně moc nástrojů, které dohromady tvoří krásný zvuk. Stačí ale jediný špatně naladěný nástroj, a zní to celé příšerně. Na hřišti musíme hrát jako jednotka, nikdo neznamená víc než ostatní. Na hřišti je 11 rovnocenných lidí, kteří jdou společně za svým cílem.

Mají panteři nějaké slabiny?
Ve fotbale budou vždy slabiny. Žádný hráč není bezchybný. U nás je nejnáročnější udržet u hráčů jejich soustředěnost, mentální připravenost po celou sezonu. Hráči rozumí konceptu hry, všem akcím. Chápou všechno velmi rychle. Malé mentální výpadky nás ale budou stále pronásledovat.

Teď z jiného soudku, jak se ti líbí Praha a Česká republika vůbec?
Absolutně miluji Prahu! Zamiloval jsem se do ní už v roce 2004, když jsem jí viděl poprvé. Historie mě uchvátila! Spojené státy jsou oproti Evropě strašně mladá země. Když je něco v Americe staré, znamená to 200 let. Chodit v Praze mezi budovami, hrady a kostely, které jsou staré více než 800 let je fascinující. Je pro mě velmi inspirující, jak jsou Češi hrdí na svou historii. A samozřejmě, pivo je zde nejlepší na světě :)

Zápas, který se odehrával na domácím hřišti panterů na Atletickém stadionu Slavie, měl celkem jednoznačný průběh. Hned úvodní čtvrtina kterou panteři vyhráli 19:0 jasně ukázala, kdo bude diktovat tempo. I Bobcats ukázali pár zajímavých her, ale na panthers prostě nestačili.

Útok poprvé nastoupil pod novým quaterbackem Jiřím Šutarem, jelikož Standa Tománek přešel do seniorského týmu. Pro Jirku to byl první zápas ve velkém fotbalu a ve svých šestnácti letech ukázal velmi slibný potenciál. I přes jeden interception svůj debit ustál více než obstojně a panterům díky péči trenérů vyrůstá další nadějný quaterback.

V úvodním zápase sezóny tak mladí panteři obstáli a minimálně do zítřka vedou letošní tabulku ČJLAF.

"Byl to klasický první zápas sezóny a pro spoustu kluků vůbec první zápas v životě, takže to bylo plné chyb, ale v obraně jsme to udrželi s nulou. Nutno ovšem přiznat, že Příbram nebyla takový soupeř, jako budou Lions. Takže je otázka, zda by dnešní výkon proti lvům stačil. Já pevně věřím, že se do příštího týdne ještě zlepšíme. Jinak jsem jsme celkem spokojený a výsledek 40:0 je slušný," komentuje zápas defence koordinátor Jan Šesták.

Přístí zápas bude opakováním loňského finále, kdy se Prague Panthers utkají s městskými rivaly Prague Lions. Zápas se hraje v sobotu 17.9. na domácím hřišti panterů, tj. Atletický stadion Slavia Praha od 14.00hodin.

Průběh zápasu:
PAN-BOB
19:0, 14:0, 7:0, 0:0

Skórující hráči:
Jan Sýkora - 3TD
Matěj Reinvart - 1TD
Matěj Vejtruba - 1TD (kickoff return)
Libor Boucký - 1Filed goald, 1Extra point 
Jakub Woleský - 4Extra point 

Panteři se na RednecksBowl připravovali během pouhých dvou speciálních tréninků v týdnu před vlastním turnajem. Tým tvořený hráči širšího kárdu poté nastoupil s jediným cílem a to obhajobou loňského titulu.

Boji ve skupině Panteři prošli bez ztráty kytičky i přes zaváhání proti Prague Mustangs. Nejdříve porazili skvěle hrající Ostravu Steelers 12:0, když především výborná defence pod taktovkou Karla „Smíška“ Augusty zastavovala skvěle hrající duo Alan Kosniovský - Adam Synáček. Postupně se rozehrával i útok na čele s QB Standou Tománkem a i přes to, že se pasová hra moc nedařila, bodový přísun přinášela neomylná práce runingbacků Ondry Víška a Honzy Zvady. V zápase proti Prague Mustangs offence provedla několik obrovských chyb když dovolila soupeři dvakrát skórovat (jednou z fumblu a jednou z interceptionu), ale defence opět nedovolila žádný TD a útoku se podařilo několikrát skórovat, takže konečný výsledek byl 20:12. Posledním zápasem ve skupině byl zápas proti seběvědomě hrajícím Brno Alligators, i proti nim panteři vyhráli. Velmi pozitivní opět byla hra obrany, kde nekompromisně úřadoval věčně zadýchaný Jan Bartoš. Když útok přidal rychlé běhy svého QB, nemělo Brno šanci.

Playoff poté bylo poměrně jasnou záležitostí, když panteři nejdříve celkem lehce prošli přes odvážně hrající Béčko. A poté si zopakovali zápas proti brněnským aligátorům. Mezitím se na druhém hřišti schylovalo přinejmenším k překvapení, když Ostrava Steelers celkem přesvědčivě smetla tým OldBoys. Staří pánové si to alespoň vynahradili v zápase o třetí místo proti aligátorům, které vyhráli.

Panteři poté nastoupili proti ocelářům ve finále a bohužel zápas měl úplně jiný průběh než ten ve skupině. Útoku nevycházela pasová hra a bohužel i obrana začala chybovat, když nedokázala zastavit přesné „kosniovské“ pasy. Tým Prague Panthers tedy nakonec vybojoval stříbrné medaile a dokázal, že i na malých turnajích se jim daří.

K turnaji promluvil i hrající manažer týmu pro tento turnaj Marek Miláček: „Tak nejdřív bych chtěl poděkovat všem hráčům za účast, bylo na všech vidět, že se chtějí hrou bavit. Pozitivní byl i návrat některých zraněných posil, které nemohly hrát v sezóně jako je Aleš Veselý, Petr Bártek nebo Jan Bartoš. Až do finále jsme hráli skvěle, tedy měli jsme nějaké lapsy, ale například obrana dostala v šesti zápasech pouhé 3 TD (bohužel dva z nich právě v tom posledním zápase). No a když se nám nedařila pasová hra, skvěle běhal Ondra Víšek a Honza Zvada a nakonec se nám rozběhal i Standa Tománek. Mrzí mne, že jsme nesplnili náš cíl obhájit titul, ale Ostrava hrála ve finále opravdu skvěle a my na to nedokázali zareagovat. Přesto druhé místo je myslím dobré a byl to velmi příjemně strávený víkend.“

Tým Prague Panthers pro RednecksBowl 2011:
CB – Daniel Planka, Jan Kabat, Jiri Hamal (LB), Marek Milacek, Mira Vogal
LB – Petr Bartek, Petr Linhart (DL), Karel Augusta (DL)
DL – Jan Bartos, Jiri Vacha
OL – Tomas Beranek (DL), Pepa Houska, Aleš Veselý (DL)
RB – Ondra Visek, Jan Zvada, Tomáš Kočka (WR)
WR – Jan Stiegler, Jakub Tomanek,
QB – Standa Tomanek

Do Kostelce nad Černými lesy dorazilo ve středečním teplém
ránu zhruba 50 mladých nadějí, včetně několika posil z týmu
Prague Black Hawks a Budweis Hellboys, kteří měli pod vedením
13ti trenérů jediný úkol – připravit se na zápasy juniorské ligy
v následujících měsících.

foto: Zuzana Museliková

Od první minuty dávali trenéři svým svěřencům pořádně zabrat,
vše pod vedením nového head coache juniorského týmu,
Jeremyho Saala. Od minulého roku pantherské řady opět opustilo
mnoho zkušených hráčů, mezi nimi například hráči národního
týmu Standa a Kuba Tománek nebo hned několik jmen z obranných
řad. Mladší hráči se ale chytili šance a na campu přesvědčili,
že je dokážou výborně nahradit.

foto: Zuzana Museliková

Poslední den soustředění junioři sehráli přátelskou scrimmage
s týmem Mustangs, ve které oba týmy skórovaly 3 touchdowny
a zápas tak skončil nerozhodně. V dobrém světle se ukázal celý
tým. Obrana Mustangům ukázala, že i mladí kluci dokážou
rozdávat rány, útok se opíral o zkušenou OL a rychlé nohy Jana
Sýkory.

foto: Zuzana Museliková

Soustředění nám zhodnotil defensive coordinator Jan Šesták:

„K týmu jsem se připojil jako vždy až na campu a musím říct,
že jsem byl velmi mile překvapen, jak obrana vypadá dobře
a hlavně agresivně. Ačkoliv tam máme spoustu nových hráčů,
tak si myslím, že v obraně rozhodně nebudeme slabší než loni,
ba naopak. Myslím, že tým, který proti nám bude chtít skórovat,
tak ho to bude určitě hodně bolet.“

Nyní čeká tým posledních pár tréninků, ve kterých se pokusí
vyladit formu do prvního zápasu. Ten se odehraje v sobotu
10. 9. od 14:00 na domácím hřišti Prague Panthers.

Zveme všechny fanoušky, kamarády i rodiče, přijďte nás podpořit!

Chceš se přidat k nám? Dostat se do velké rodiny Panthers?
Oslovil tě tento dokonalý sport, nebo si chceš jen vyzkoušet
jak probíhá trénink pod vedením zkušených trenérůa hráčů A týmu?
Přijď 20. nebo 22. září na hřiště SK Horní Měcholupy
(Hornoměcholupská 565 Praha 10, hned vedle golfového areálu).
Nábor probíhá od 18:30 do 20:00. Vemte si sebou sportovní
oblečení a boty na umělou trávu (stačí tenisky).

Pokud budeš mít nějaké nejasnosti kontaktuj:

0-15 let - Kamil Rusín +420 722 930 408

15-18 let - Vlastimil Tománek +420 602 831 535

18-? - David Krejbich +420 777 775 687

Těšíme se na vás!