Od posledního zápasu už uběhl nějaký čas. Rád bych, kdybys nám zhodnotil celou sezonu. Nejdřív se zeptám, jaké byly cíle na začátku tohoto roku?

Když jsme začínali přípravu, naše cíle byly celkem jasné: Zjistit, jak na tom jsme z hlediska hráčů, jejich schopností, fyzičky, techniky. Věděli jsme, že z loňského kádru nám zůstali hráči, kolem kterých budeme schopni sestavit kvalitní tým. Ale byli to ti noví, na které jsem se nejvíce těšil. Kam je v týmu zařadíme? Jsou to lidé, kteří mají na to hrát fotbal? A to nejdůležitější, dokážeme hrát jako tým, jeden za druhého? Celkové sezonní cíle jsou jinak jasné, stejné jako každý rok. Účinně kluky trénovat, rozvíjet je, rozvíjet lídry týmu a samozřejmě, stát se mistry české ligy.

Naplnili jsme tyto cíle?

To je zajímavá otázka. Trénuji každou sezonu s tím, že chceme mít titul. Takže z tohoto pohledu ne, nenaplnili. V průběhu sezony jsem často porovnával fotbal a reálný život. Zatímco fotbal je stále hra, je to i nástroj, který vás připravuje do života a učí odpovědnosti, která s tím souvisí. Účast, odpovědnost, odhodlání a úsilí uspět v tom, co je po vás žádáno. Drtivá většina hráčů tyto kritéria plnila a opravdu dřela, aby se stala lepšími hráči. Někteří nicméně zůstali za očekáváním. Účast na treninkách hrála v této sezoně velkou roli. Měli jsme jádro asi 8-10 kluků, kteří byli na každém tréninku, zlepšovali se a věnovali spoustu času tomu, aby se stali kvalitními hráči. Samozřejmě to také byli ti, kteří poté nesli na ramenou celý tým. Naskýtala se otázka. Jsi fotbalový hráč, nebo jen jméno na soupisce?

Očekávalo se, že budeme kvalitní tým a myslím si, že to jsme docela splnili. Co ale nikdy nezjistíme, jak dobří bychom byli, kdyby tu bylo více oddanosti..

Jak by si zhodnotil tým trenérů, se kterými jsi letos pracoval?

V téhle oblasti to bylo skvělé! Na obraně pracují Honza Šesták, Šimi (Jan Šimánek), Svóďa (Tomáš Svoboda) a Míra (Miroslav Vogal). Práce, jakou letos odvedli s velmi omezenými zdroji (počtem hráčů), není nic jiného, než zázrak. Obranu jsme dávali dohromady týden od týdne, točili se v ní hráči jak na běžícím páse. Ten čas a úsilí, které dávali do zlepšení těch kluků, to bylo naprosto skvělé. Tři zápasy s nulou a průměr pouhých 12ti obdržených bodů na zápas na mě udělalo velký dojem.

Co se týče útoku, začnu u offensive line. A opět, zlepšení od prvního tréninku až k poslednímu zápasu bylo neuvěřitelné. Z minulého roku jsme přišli o čtyři starting linemany a musím zmínit, že i tak jsme letos měli více než 7y na běh a dovolili, myslím, pouze dva sacky. Klaním se Vlastovi (Vlastimil Tománek) a Martinovi (Petrášovi) za tu práci s trénováním techniky, organizováním speciálních tréninků pro OL, zkrátka za to, co letos dokázali. Nejvíce jsem byl znepokojen u našich recieverů. Routy neběhali vůbec dobře a nebyli jsme schopni chytit míč. Knoflík (Jan Dundáček) a Štigi (Jan Štiegler) učinili velký krok kupředu, díky čemuž jsme měli více a více chycených míčů, yardů a touchdownů. Nedokážu ani popsat jaké máme štěstí, že máme tak dobré trenéry.

Můžeš jmenovat nějaké hráče a něco nám o nich říct? Kdo táhl tenhle tým, kdo byl třeba překvapením?

Bylo skvělé, že máme ten nejtalentovanější backfield z celé soutěže v čele s Kamilem (Dušejovským) a Matějem (Reinvartem). Kamil je opravdu bestie a je jedno jestli blokuje, nebo běží s míčem a Matěj je jeden z nejlepších hráčů, jaké jsem kdy trénoval, co se týče čtení bloků a jejich perfektnímu využití k získání mnoha yardů. Také jsme viděli obrovský pokrok Šutyho (Jiří Šutara) na pozici QB. Jeho čtení, práce nohou a rozhodování v posledních třech zápasech bylo skvělé a těším se, až z něj bude příští rok nejlepší QB ligy. Naše OL stála na dvou nejlepších linemenech ligy, Márovi Rezlerovi a Matěji Frischovi. Když nepočítám jejich schopnosti, také hodně pomohli s mladšími hráči, byli jim skvělými vůdci a mentory. Obranu táhli Honza Koleňák s Vlastimilem Liehnem, kteří ukázali tolik potřebnou soudržnost, etiku a odhodlání. Byli základním kamenem překvapivě účinné obranné jednotky.

Protože se Jeremy soustředí hlavně na útok, k obraně nám doplnil trenér defensive backů Míra Vogal:

Jak už Jeremy naznačil, měli jsme letos velké problémy s docházkou. Hlavně na pozici linebackerů byly potíže s počtem hráčů, díry jsme často lepili kluky, kteří hrají primárně v útoku. To nás ale omezovalo při snaze vytvořit propracovaný fungující playbook. Museli jsme jít cestou jednoduché obrany, která bude dělat soupeřům problémy, zároveň ji ale budou schopní hrát kluci, kteří nemají mnoho natrénováno. Stálo nás to hodně času, řekl bych i několik sporů, ale nakonec si myslím, že jsme v rámci možností udělali vše, co šlo, aby obrana tým podržela. V průběhu sezony jsme měli problémy s nedodržováním základních pravidel a odpovědností, to se nám ale podařilo eliminovat. O to více mě mrzí, že jsme v posledním, rozhodujícím zápase obdrželi tolik bodů, když jsme snad v každém touchdownovém drivu soupeře měli doslova v rukou interception, případně soupeře dostali do situace třetího downu a více než deseti yardů před nimi a přesto jsme je nedonutili odkopávat. Jeremy jmenoval Hoznu Koleňáka a Vlastu Liehneho, já bych rád ještě zmínil Matyáše Prokůpka, který na svých 16 let předváděl skvělý fotbal a myslím, že příští rok z něj bude opravdu „shutdown corner“ – žádný QB nebude chtít házet jeho směrem. Není to ale o jednotlivcích. Všichni hráli zápas od zápasu líp, musíme teď jen najít způsob, jak do příštího roku eliminovat i ty nejmenší chybičky a být pro soupeře postrachem.

Jeremy Saal ještě dodává pár slov závěrem:

Neumím vážně ani vyslovit, jak jsem na tenhle tým pyšný. Prošli jsme si nejasnostmi, jaký vlastně bude systém juniorské ligy. Prošli jsme si mnohem podstatnějšími problémy, když jsme se hledali jako tým, když jsme my i hráči hledali svoji identitu, to co nás spojuje. Ale ze hřiště na Smíchově jsem odcházel s pocitem, že jsme hráli ten nejlepší zápas roku. Opravdové týmové odhodlání, kde každý dělal to, co se od něj očekávalo. Těším se na to zlepšení, které proběhne v průběhu offseason. Čas vrátit titul tam, kam patří!

Oba týmy tím získali možnost vyzkoušet si hru v plné rychlosti a hlavně proti někomu jinému, než sobě samým. Tým kadetů, ještě pod hlavičkou Prague Panthers, v tomto zápase jednoznačně zvítězil, 42:0.

Pár slov nám k zápasu řekl hlavní trenér, Kamil Rusín:

V první řadě chci poděkovat oboum stranám. Harpiím za předvedenou hru a kadetům za to, že zvládli pouhý den před utkánim natrénovat nové akce, které jsme mohli plynule přenést do hry. U Harpyí bylo vidět zlepšení od prvního vzájemného střetnutí, mrzí mě jen, že nehráli více passových akcí a nepodařilo se jim získat ani bod.

Tak jako v prvním zápase, i nyní nám vypomohli David Pham (QB) a Pavel Kriesman (CB), kteří ač věkem ještě kadeti, připojili se během letního campu do juniorského týmu, kde dostávají na svůj věk i dost herního času. Tito dva hráči nám pomohli rozjet zápas a v průběhu pak byli nahrazeni nováčky a mladšími kluky.

Kadeti tak odehráli od září již třetí utkání. Doufám, že se dohodneme na dalších a do konce roku si zahrajeme proti mladým klukům z Ústí nad Labem Blades a Ostrava Steelers.

Gratulujeme našim nejmladším hráčům! Tým kadetů pořádá stálý nábor nových členů, kontakt na trenéra Kamila Rusína naleznete v záložce Kontakty.

Klub povedou úspěchy prověřená jména -  David Krejbich, Dan Leško, Vlastimil Tománek a Tomáš Damovský.

Prezidentem byl jednohlasně zvolen Pavel Poříz.

Nový tým dostal jméno spojující historii obou týmů: PRAGUE BLACK PANTHERS

Mlha, mrholení a zima. Takové počasí přivítalo fanoušky na smíchovské Tatře, kde se mělo rozhodnout o tom, zda projdou Prague Lions letošní soutěž s čistým štítem, nebo je náš tým potrápí a pošle oba soupeře do rozhodujícího, třetího vzájemného utkání. V průběhu zápasu ale určitě zima nikomu nebyla, jelikož skóre se otáčelo na obě strany, diváci bouřili od první do poslední minuty a trenérům obou týmů byly jejich vymezené prostory příliš těsné, soudě podle jejich neustálého pohybu sem a tam, některých i na hřiště a zase zpět.

Skoro veřejným tajemstvím už před zápasem bylo, že Panthers zase vytáhnou Veer offense, aneb proč by to nemělo vyjít, když to vyšlo loni. A přestože trenéři očekávali, že Lions na to tentokrát již budou připraveni, opravdu tak učinili. A světe div se, ono to zase fungovalo a Lions zabralo nějaký čas, než na to našli odpověď. Hned v prvním drivu tedy RB Panthers Kamil Dušejovský skóroval touchdown a když pak šla na hřiště obrana, postavila se do velmi zvláštního schématu 53 obrany a po dvou akcích Adam Szédely zaznamenal safety, na ukazateli se rozsvítilo skóre 0:9 a střídačka hostů byla v euforii, zatímco lionským hráčům očividně na hřišti tekly nervy.

Další drive Panthers měl neuvěřitelných 14 akcí, bohužel ale skončil 3 yardy od endzony, kde se nepodařilo proměnit čtvrtý down a na míč šli domácí. Ti ale po pár akcích vytvořili hrubku, jejich fumble zalehl výborně hrající Vlasta Liehne a zdálo se, že Panthers mají zápas opravdu pevně v rukou. To by ale nesměli hosté hned z následující akce svým fumblem vrátit míč Lions. Ti tuto hrubku rychle potrestali a Lukáš Kubát sérii svých runů zakončil touchdownovým passem. 9:7

Další slibně rozjetý drive Panthers skončil fumblem Jiřího Šutary a míč měl v rukou opět Lukáš Kubát. Skvěle hrající obrana našich nadějí ho ale dostala do situace, kdy měl třetí down a do prvního dlouhých 20 yardů. V tomto momentě přišel jeden z klíčových momentů utkání, kdy se CB Matyáš Prokůpek nechal přehodit, Lions získali první down a o pár akcí později si David Růžek doběhl pro touchdown. Lions se poprvé ujali vedení, 15:9. Před poločasem se pak již nic zásadního nestalo.

Po přestávce několik drivů skončilo puntem, jeden pak neúspěšným pokusem o field goal Panthers. Na začátku čtvrté čtvrtiny ale opět Panteří zabrali a neslo to ovoce. Jak jinak než dlouhou sérií běhových akcí se dostali až do redzone, kde již nebyl problém. Goalline formace zatlačila domácí hluboko do endzony a kdo zbyl, toho Kamil Dušejovský doslova převálcoval, celý zápas koneckonců dokazoval, že RB, který má přes 90kg, je na juniorské úrovni opravdu těžko k zastavení. Lions ale předvedli drive jako přes kopírák s tím předchozím touchdownovým. Situace třetí down a daleko do prvního, opět přehozený cornerback Panthers a z následující akce touchdown Lions. Do konce nezbývalo moc času a Lions se znovu ujali vedení, 23:16.

Od této chvíle byli Lions na koni. Útoku hostů se nic nedařilo, Lions je dostali do situace, kdy Jiří Šutara musel házet, což od odchodu Stanislava Tománka do seniorského týmu není zrovna doménou Panthers, a to už je nějaký pátek. Hosté tak odevzdali míč na svých třiceti yardech a netrvalo dlouho a Lions sérií běhů zvýšili na 30:16. Do konce zápasu se již i přes neskutečnou snahu našeho útoku nic nestalo a po roce se tak juniorský titul vrátil do rukou Prague Lions.

Náš tým zakončil sezonu se čtyřmi výhrami (2xBucks, 2xBobcats, dvěma prohrami (obě Lions) a celkově se umístil na druhém místě soutěže. Gratulujeme jak vítězům, tak našim klukům, kteří neskutečně bojovali a ze zápasu mohli odejít s pocitem, že pro výhru udělali maximum. V příštích dnech si budete moci přečíst hodnocení sezony headcoachem týmu, Jeremy Saalem.

Děkujeme za podporu!

Příbram dorazila do Prahy v počtu necelých dvaceti hráčů a bez zraněného Daniela Krušiny, který v prvním zápase skládal téměř každou útočnou akci Pantherů, domácí tedy neměli strach, že by v utkání mohli zaváhat.

Už je téměř zbytečné zmiňovat, že si u Panthers připisovalo touchdowny trio Dušejovský, Reinvart, Kadeřábek, změnou ale je, že tři z těchto touchdownů byly passové. Že by Panteři chystali překvapení do finálového zápasu? Důležitým aspektem v zápase byla skvělá offensive line, která snad poprvé letos nenechávala backfield na holičkách a působila velmi suveréně.

Stejnětak v obraně byl výkon velmi dobrý. Hráči začínají být disciplinovaní, drželi se ve správných zónách a vypadali mnohem sebejistěji, což bylo znát na mnohem méně častém křiku defensive coordinatora Jana Šestáka ze střídačky. Panthers dostali jediný touchdown v závěru zápasu, kdy FS Jan Zvoníček, který na rozdíl od většiny spoluhráčů trávil na hřišti celý zápas, špatně odhadl míč a podběhl ho. Daniel Vitiš měl tak volnou cestu do endzóny.

Potěšující také je, že se na hřišti objevil Pavel Kriesman, mladý CB, který byl z posledního domácího zápasu odvezen do nemocnice s pohmožděným krkem. Otázkou celkově ale zůstává, co si do dalšího utkání právě Jan Šesták připraví, protože obranná schémata letos střídá jak na běžícím páse a zdá se, že není s ničím příliš spokojený.

Již zmíněné další utkání se hraje v neděli 21.10. na domácím hřišti Prague Lions, tedy na Tatře Smíchov a to od 14:00. Je to nejdůležitější utkání roku, pokud totiž vyhrají Lions, stávají se automaticky mistry republiky, pokud vyhrají Panthers, pošlou oba soupeře do dalšího vzájemného finálového duelu. Přijďte Panťáky všichni podpořit, celý tým je bojovně naladěný a nehodlá připustit další porážku od městského rivala!

Domácích hráčů bylo o poznání více než v Praze, včetně nového hráče na postu QB. Pražané tedy očekávali i zlepšení soupeřova výkonu, které se ale nedostavilo. Když svítilo na ukazateli skóre 28:0 po první čtvrtině, bylo už jasné, kdo je na hřišti pánem.

Trio RBs Kadeřábek-Reinvart-Dušejovský celý zápas spolehlivě posouvali míč a obrana Pardubic je nemohla dostat na zem. Kdyby existovala statistika úspěšných „stiff arm“, tedy odražení skládajícího hráče rukou, pravděpodobně by v tomhle zápase panteři vytvořili nevídaný rekord.

V obraně se blýskl Vlasta Liehne, který měl dva interceptiony, konečně tedy zužitkoval své zkušenosti a je to příslib do příštích zápasů. Obrana zkoušela během druhé poloviny jiné formace a herní varianty, při těchto změnách ale povolila Pardubicícm několik first downů a tak se defensive coordinator Jan Šesták rychle vrátil k ověřenému systému.

Tým se nyní začíná připravovat na nejdůležitější zápas sezony hraný za necelé tři týdny proti pražským Lions. V prvním vzájemném zápase totiž Panteři prohráli rozdílem třídy a pokud pomýšlí na obhajobu mistrovského titulu, musí svůj herní projev výrazně zlepšit. Předtim však odehrají ještě jeden zápas, kdy 13. října přivítají na domácím hřišti Příbram Bobcats.

Pardubičtí Bucks do Prahy dorazili ve velmi skromném počtu a přes velmi odvážné řeči na tribuně, kde trenéři domácích několikrát vyslechli něco o tom, jak dostanou výprask, si byli domácí poměrně jisti, že nově složený pardubický tým by neměl být velkou překážkou.

Hráči byli nabádáni, aby zápas brali naprosto vážně, nepodcenili ho a využili ho k tomu, aby se zlepšili jak individuálně, tak jako tým. Očividně si to vzali k srdci a přestože se již od začátku točili na trávníku i náhradníci, nebylo pochyb o vítězství.

Za zmínku stojí několik věcí. Na pozici QB Panthers se objevil mladičký David Pham, který ukázal, že z něho roste velká naděje, když pro jeden TD doběhl, jeden hodil a dva sám potvrdil svým během. Zároveň Panthers pravděpodobně vytvořili trochu nelichotivý rekord, když měli 4 neúspěšné 1pt conversion, tedy kopy po touchdownu. Skóre zápasu je samo o sobě ale také rekordním zápisem, až do soboty žádný tým v juniorské soutěži nikdy nevyhrál o více než 80 bodů.

Zápas nám tentokrát hodnotil kapitán týmu, jasný lídr statistik v počtu skládek, linebacker Honza Koleňák:

Ikdyž se zápas vlekl z důvodu častých penalt, zranění a velkého počtu touchdownů, myslím, že po porážce z minulého kola to byl zápas, který tým potřeboval. Zápas nám zvedl náladu, viděli jsme několik skvělých výkonů od hráčů, které jsme na hřišti v minulých zápasech skoro ani nemohli vidět, obrana zaznamenala několik turnoverů, včetně dvou interceptionů vrácených do touchdownu. Každopádně chci vyzdvihnout snahu kluků z Bucks, kteří dohrávali zápas s tuším pouze dvanácti hráči, když bylo dalších zhruba pět zraněných. To, že tak silný panterský nátlak jak útoku, tak obrany vydrželi a dohráli zápas do konce je úctyhodné.

Tento víkend jede tým na odvetu do Pardubic. Uvidíme, za si domácí alespoň trochu zlepší reputaci. Zápas se odehraje v neděli 30. září od 14 hodin na hřišti U ČEZ Arény. Držte palce! 

Nikdo už se nemohl tohoto střetnutí dočkat, protože již mnoho let jsou to jen tyto dva týmy, které mají reálné ambice stát se mistrem ČR a vzhledem k druhému zápasu tohoto víkendu, kdy příbramští Bobcats s přehledem porazili Pardubice Bucks, to vypadá, že letos nebude situace jiná.

Od prvních minut to ale byli hosté, kteří tahali za delší konec provazu. Zatímco jejich obrana nedovolila domácímu útoku za celý zápas ani jeden souvislejší drive, ta pantherská vytvářela příliš mnoho chyb a lionský útok tak neměl problém posouvat míč, a to i přesto, že hráli podobné akce jako v minulých letech a panteři na to byli připravováni. Velký rozdíl byl také vidět na postu QB, kdy o mnoho zkušenější QB lions Lukáš Kubát spolehlivě kompletoval passy, pantherský útok se házení jako již tradičně vyhýbal a domácí QB Jiří Šutara si raději míč nechával, když měl problém najít na hřišti volné recievery.

Pokud tedy chtějí Panteři pomýšlet na obhajobu titulu, musí svůj herní projev výrazně zlepšit po všech stránkách. Podle letošního systému soutěže se tým, který neprohraje žádný zápas, automaticky stává mistrem ČR a nekoná se žádné finále. Lions tedy vykročili tou pravou nohou a je jen na nás, abysme jim ukázali stopku.

Zápas hodnotil defensive coordinator našeho týmu, Jan Šesták:

Měli jsme určitou nevýhodu v tom, že my jsme Lions ještě letos neviděli hrát, kdežto oni nás ano, ale na to se holt nedá vymlouvat. Bohužel nutno přiznat, že v tomhle zápase jsme byli horší prostě ve všem. Obrana v určitých částech hry sice předvedla dobrý výkon a lvy několikrát zastavila, ale umožnili jsme jim pak několik zbytečných big plays. Útoku se nedařilo téměř celý zápas a když už jsme v 2. půli předvedli souvislý drive přes celé hřiště, tak místo TD z toho byl fumble a return téměř přes celé hřiště. Prostě to byl zápas, ve kterém se pos…. všechno, co mohlo. Nicméně, je před námi 5 týdnů do příštího utkání a vím, že příště budeme připraveni určitě lépe. Prostě pokud chceme letos hrát o titul, a my chceme, tak další utkání musíme vyhrát.

Za hodnocení děkujeme a držíme palce při přípravě na další zápasy. Ten následující se koná již tuto sobotu 22.9., kdy ve 14:00 přivítáme Pardubice Bucks, jako tradičně na Atletickém stadionu Slavie. Potřebujeme všechny fanoušky, přijďte nás podpořit!

Přestože bylo na hřišti od prvních minut několik hráčů, pro které to byl první zápas v životě, všichni hráli na sto procent a zatímco útok spolehlivě posouval míč, obrana s přehledem zastavovala útok Bobcats. Na trojici runningbacků Kadeřábek-Dušejovský-Reinvart bylo vidět, že jsou perfektně připraveni a zastavit jejich běhy nebude letos pro žádnou obranu jednoduché. Panteři tedy po čtvrtinách 0:14, 0:0, 0:7, 0:6 vezou do Prahy výhru. Dvakrát skóroval Matěj Reinvart, Ondřej Kadeřábek s Kamilem Dušejovským si připsali po jednom touchdownu.

O pozápasových pocitech se rozpovídal headcoach Jeremy Saal:

Celkově jsme do prvního zápasu této sezony vstoupili s mnoha otazníky. Přišli jsme o mnoho klíčových hráčů z loňské sezony a pečovali jsme o mnoho mladších, méně zkušených, aby se stali rovnocennými členy našeho týmu. Takže zřejmá otázka z trenérského pohledu byla: „Jak se hráči předvedou, až poprvé nastoupí proti někomu jinému, než vlastním spoluhráčům?“

Útočně jsme se letos vrátili s velmi zkušenými kluky v backfieldu a myslím si, že byli základním kamenem k našemu sobotnímu úspěchu. Matěj (Reinvart) a Kade (Ondřej Kadeřábek) výborně posouvali celý zápas míč a Kamil (Dušejovský) má výbušnost jako málokdo v této soutěži a to s míčem v ruce, i bez něj jako předblokař. Největší otazník pro mě byla offensive line. S pouhými dvěma startery z minulé sezony a bez šance odehrát před sezonou jakýkoliv přípravný zápas jsem byl znepokojen, jak budou reagovat na první pravý zápas. Jako jednotka fungovali mnohem lépe než jsem předpokládal a jsem si jistý, že v průběhu sezony mají šanci stát se nejlepší offensive lajnou ligy.

Co se týče obrany, prohýbala se sice v základech ale zůstala naprosto neporušena. Naši obránci ukázali velké srdce a odhodlanost. Nemůžu být už více pyšný na bojovnost kterou na hřišti ukázali. V obraně jsme totiž nastoupili v lehce prořídlé sestavě a tak museli ostatní hrát i přes zranění a únavu a zvládli to víc než dobře. Nyní se naskýtá otázka: Potřebujeme se zlepšit? Určitě! Moje myšlenka je, že trenér může naučit techniku, skládání, taktiku atd., ale nikoho nemůžete naučit odhodlanosti a hrdosti. To je to, co jsme ukázali v Příbrami.

Co jsme si tedy odnesli z tohoto zápasu? Máme na to být velmi dobrým týmem. Musíme ale pořádně makat na tréninku, vyvarovat se mentálním chybám, tlačit jeden druhého k lepším výkonům. Potřebujeme se stále vyvíjet jako tým. Ano vyhráli jsme, ale.. Dobrý tým se raduje ze starých úspěchů zatímco výborný tým se už připravuje na další výzvu.

Jeremymu děkujeme za jeho hodnocení a přejeme hodně úspěchů v dalších zápasech.

V příštím utkání přivítáme na domácím hřišti loňského vicemistra, Prague Lions, kteří pravděpodobně pořádně prověří naše mladé naděje. Zápas se hraje v sobotu 15.9. od 14:00 na Atletickém stadionu Slavie. Přijďte nás podpořit v tomto prestižním souboji!

Tým vyráží v mírně menším počtu, než bylo zvykem v minulých letech, pod headcoachem Jeremy Saalem se však zformovala kvalitní trenérská parta, čítající jména několika hvězd seniorského týmu. Slibujeme si velmi kvalitní přípravu a skvělou podívanou v průběhu soutěže.

O nové sezoně jsme mluvili s jednoznačně nejzkušenějším hráčem týmu, který hrál i v AFL, ofensive lineman Marek Rezler:

Ahoj Marku, jak vidíš před soustředěním šance týmu v nadcházející sezoně? V čem bude tým silný nebo naopak slabý?

Myslím si, že tato sezóna bude jedna z nejtěžších, co jsem hrál. Už jen z toho důvodu, že jsme vyhráli minulý rok titul a jak všichni vědí, vždy je těžší titul obhájit, než ho získat. Také nám odešlo, jako každý rok, mnoho dobrých hráčů, kteří mají zásluhy na loňském titulu. Přesto ale věřím, že kluci, kteří přišli letos, nebo nedostali minulý rok příležitost dostat se na hřiště, si nyní zahrají a budou naplno bojovat za obhajobu titulu.

Druhým rokem má juniorský tym nového head coache. Co se v týmu změnilo a byl to posun k lepšímu?

Změnil se plán hry. A i když příprava na letošní sezónu byla dost zmatená, protože se nevědělo, jestli budeme hrát jedenáctkový nebo sedmičkový fotbal, vše jsme zatím zvládli a věřím, že se na campu sladíme a stoprocentně připravíme na letošní sezónu. Také si myslím, že se přístup coache k týmu a týmu ke coachovi změnil. Neříkám, že minulý rok byl špatný, jen jsme si už prošli společnou sezónou, která nám dopadla velmi dobře. A už víme co jeden od druhého čekat..

Markovi děkujeme za odpovědi a přejeme jemu i celému týmu hodně úspěchů v nadcházející sezoně!

Finálové utkání bylo opravdové drama, které rozhodl až TD Dana Beneše ve 2. prodloužení. Panthers jsou tak jediný tým, který v krátké historii flagu v ČR nebyl ještě nikdy poražen a šňůra jejich vítězných utkání se protáhla již na 15.  Jakub Tománek se s 20 TD stál nejvíce skórujícím hráčem celého turnaje a Jakub Woleský se s 16 TD umístil na 2. místě. Gratulujeme!!!

"Určitě cítím velké zklamání, protože si nepamatuji, kdy jsme se na soupeře tak pečlivě připravovali a navíc na to měli dostatek času. Ale je to fotbal a zápas jsme bohužel prohráli. Přesto moc děkuji všem fanouškům, protože ti byly naprosto neuvěřitelní. A chtěl bych jim vzkázat, vydržte, my určitě nepolevíme a ještě víc přidáme!" krátce komentuje finále kapitán obrany Dan Krejbich.

Panteři tedy skončili na druhém místě, což velmi mrzí, navíc po těsném "nepostupu" do playoff v AFL. Přesto panteři již pomalu připravují plány na sezónu 2013. A navíc v létě budou nést panterský prapor junioři, úřadující mistři ČJLAF.

Statistiky zápasu ke stažení jako příloha tohot článku.

Poslední zápas sezóny, jsme připaveni?

Justin Walz (QB a kapitán útoku)
"Samozřejmě že jsme připraveni! Jsme připraveni už dlouho !" 

Dan Krejbich (LB a kapitán obrany)
"Rozhodně! Myslím, že jsme nejlépe připraveni za celou letošní sezónu! Jsme připraveni lépe než na finále loni. Předloni si už nepamatuju : ) "

Co čekáte od finálového zápasu proti Blackhawks?

Justin Walz
"Naše obrana bude hrát mnohem lépe, než budou očekávat a lépe než v předchozích zápasech. Co jsem viděl v posledních třech týdnech na tréninku, tak naše obrana šlapala zatím nejlépe. A od útoku očekávám, že bude dělat svoji práci jako celou sezónu, to znamená přinášet týmu hodně bodů."

Dan Krejbich
"Bude to dramatický zápas, bude hodně tvrdý. Ale bude i hodně atraktivní, protože oba týmy mají skvělé útoky a bude tak padat hodně bodů, ale já věřím, že na konci padne víc bodů z naší strany."

Každý ví, že jsme měli tuto sezónu neuvěřitelně mnoho zraněných hráčů, jak si s tím panteři poradili?

Justin Walz
"To není o nějakých možnostech. Tohle je poslední zápas sezóny, každý nastoupí. Hodně náhradníků přišlo do první linie a skvěle vyplnili uvolněná místa, kde odvedli svoji práci. Navíc je zpátky Dan (pozn.Dan Krejbich, kapitán obrany), což je dobře."

Dan Krejbich
"Připadá mi, že nás ty letošní zranění spíš zocelili. Ten zbytek co se nezranil chodil pravidelně na tréninky a makal. A ty lidi, kteří možná byli na začátku trochu otřesení těmi událostmi, jsou tím nakonec zocelení. Teď se nám navíc vrátili někteří hráči a myslím, že jsme nyní v super formě."

A máte nějaký vzkaz pro naše fanoušky?

Justin Walz
"Přijďte, přijďte všichni! Vemte sebou svoje rodiny, kámoše a podpořte nás. Buďte hluční, buďte slyšet! Tím nám dáte na hřišti obrovskou výhodu."

Dan Krejbich
"Podpořte nás, fanděte co můžete! Řvěte, když bude soupeř útočit a věřte nám, protože my vám pak za to budeme (nejen) na Štvanici vděčný."