Rozhovor s Janem Sýkorou

Před finále vám přinášíme krátký rozhovor s jednou z opor juniorského útoku.

Na střídačce si ho na první pohled nevšimnete. Nijak nahlas se neprojevuje, výškou je dokonce podprůměrný. Jako by ale možná pro fotbal trochu netradičním číslem 1, které v juniorském týmu nosí na svém dresu, všem oznamoval, že on je ten, na koho si musí dát na hřišti pozor. Ve svých devatenácti letech dokáže zamotat hlavu nejednomu protihráči, velmi rychle si osvojil fotbalové principy a když k tomu přidáme jeho rychlé nohy, je naprosto jasné, koho jsi v právě probíhající juniorské sezoně hlídají linebackeři soupeřů. Přinášíme Vám krátký rozhovor s tímto velmi talentovaným RB našeho týmu, který se na jaře několikrát objevil i v AFL.

Honzo můžeš se pro začátek představit a říct, jak si se dostal k americkému fotbalu?
Ahoj, jmenuji se Jan Sýkora, je mi 19 let a v současné době jsem studentem ČVUT. K americkému fotbalu jsem se dostal přes spolužáky ze střední školy na začátku roku 2010, takže hraji fotbal teprve druhým rokem.

Za docela krátkou dobu se ti podařilo poměrně hodně, zahrát si v 18ti letech seniorskou soutěž a dokonce i AFL (rakouskou ligu amerického fotbalu), o tom se může některým hráčům možná jen zdát. Můžeš jim dát recept, jak na to?
Hlavní je si určit si cíl a jít si z ním. Ač by to možná někteří do mě neřekli, sám sebe bych označil za ctižadostivého a cílevědomého. Každý trénink se soustředím na to, abych se zlepšil,klidně jen o malý kousek, ale prostě se posouval dále. No a pak už stačí být jen dostatečně trpělivý a hlavně využít každou příležitost která přijde. Myslím si, že úsilí které jsem do amerického fotbalu vložil, se mi vyplatilo, a jsem za to velice rád.

Základní část juniorské soutěže se pomalu chýlí ke konci. Jak bys tento ročník hodnotil? Jsou Panteři spokojeni s předvedenými výkony?
Díky zkušenosti z loňského roku si letošní sezónu ohromě užívám. A myslím si, že moji spoluhráči a trenéři také. A hrozně si cením toho že Prague Panthers nejsou pouze o té sportovní stránce, ale že to je také tým který se dokáže za každé situace velmi dobře bavit. Ohledně vývoje sezóny, je sice fakt, že nám letos dva zápasy nevyšli úplně dle představ, ale všichni se teď soustředíme na finále a to je náš cíl. Vyhrát titul !

Po odchodu některých stěžejních juniorských hráčů jako například bratrů Tománků či Tomáše Kočky na postu RB se od tebe hodně očekává. Je to asi změna oproti předchozím sezónám. Jak to snášíš? A je podle tebe odchod dřívějších pilířů juniorky hodně znát na předvedených výkonech?
Myslím, že to je přirozený vývoj všech juniorských týmů a jsem rád, že se kluci dobře uchytili v seniorském týmu. Na druhou stranu je fakt že minulý rok jsem to měl jednodušší, protože Standa Tománek poutal pozornost obrany soupeře a tím se otvíralo víc možností pro ostatní hráče, tedy i pro mě. Ale nebyly to jenom jeho výkony, které nás dostali do finále. Hlavně OL hrála velice dobře a letos se na to snaží navázat. Každopádně si nemyslím, že letos by náš tým byl nějak slabší. Jen jsme ještě nedosáhli svého potenciálu a pevně věřím, že právě ve finále ho dosáhneme.

Chtěl si vždy hrát post RB? Pokud by si měl hrát jinou pozici, jaká by to byla?
Jako mnoho jiných, i já jsem byl na svou pozici během prvních tréninků spíše přiřazen, než že bych si jí vybral. Bylo to pravděpodobně tím, že nepatřím mezi nejpomalejší. No a post running backa už mi nakonec zůstal. Pokud bych měl hrát něco jiného, asi by to byl CB, to by mne bavilo a navíc si myslím, že bych na tomto postu také dokázal uplatnit svoji rychlost.

V posledních letech vždy Panteři prohráli ve finále s Prague Lions, v sezoně je ale vždy alespoň jednou porazili. Necháváte si to letos právě na finále?
V současné chvíli se nějakou historií vůbec nezaobíráme, ať je jakákoliv. Máme pouze jeden cíl, vyhrát finále, a všichni pro to uděláme maximum. A ještě bych chtěl touto formou všechny fanoušky poprosit aby nás na finále přišli podpořit. Znamená to pro nás neuvěřitelně moc.